Musica Poetica a španělská hudba (klasikaplus.cz)

Georg Philipp Telemann
– Kantate am Feste der heiligen drei Könige;Kantate am ersten Pfingstfeiertage; Arie Weigre den schmeichelnden Wollust from the cantata Am Sonntage oculi; Concerto in A minor for flute, cembalo and continuo; Passepied,  Valentin Rathgeber – Aria pastorella, Johann Joachim Quantz – Sonata in E minor for flute, violin and continuo

Jana Janků – mezzo-soprano; Lucie Pelíšková – flauto traverso; Veronika Jíchová – violino; Kateřina Schwarzová – viola da gamba; Rastislav Kozoň – oboe; Martin Jakubíček, Eva Tornová, and Vít Bébar – cembalo. Produkce: M. Holman. Text: Č, A. Nahráno: 12. – 14. 9. 2003 v Aule Centra VUT v Brně. TT: 52:52. DDD, 1 CD Holman Publishing (info@holmanpublishing.com). HHH

Komorní barokní soubor Musica Poetica vznikl v roce 1998 jako seskupení mladých profesionálů, zabývajících se autentickou interpretací staré hudby. Své projekty umělci koncipují jako spojení barokní hudby a poezie. Jejich profilové CD vyšlo v roce 2004. Pilířem disku je tvorba G. Ph. Telemanna. Tento významný německý skladatel reprezentující stylový přechod baroka a klasicismu byl již ve své době proslulý tím, že se dovedl velmi dobře orientovat v tehdejších kompozičních stylech a využít je ve vlastní tvorbě.
CD je zarámováno dvěma kantátami (složenými vždy ze dvou árií spojených recitativem) z Telemannova velkolepého cyklu Harmonischer Gottesdienst, který autor v předmluvě označil jako vhodný nejen pro provozování v chrámu, ale i pro domácí muzicírování. Zatímco Kantate am Feste der heiligen drei Könige má veskrze radostný charakter, oplývá první árie Kantate am ersten Pfingstfeiertage zápornými afekty. Zpěvačka Jana Janků právě tyto negativní afekty, v nichž Telemann využívá mimo jiné zvukomalby (“syčte a žhněte jen, vy ohnivé jazyky, plémě hadí…”), dokázala znamenitě vystihnout a na celé nahrávce je patrná její snaha maximálně zohledňovat zpívaný text. Ten je ostatně otištěn v bookletu i s českým překladem. Janků disponuje velmi zajímavou barvou hlasu a bez větších problémů zvládá i náročné koloratury (drobná výtka směřuje snad jen k první, rytmicky i intonačně velmi náročné úvodní árii kantáty). Telemannova vokálně instrumentální tvorba je na CD zastoupena jeątě árií Weigre den schmeichelnden Wollust z kantáty Am Sonntage oculi.
Nahrávka ovšem obsahuje i ryze instrumentální hudbu. Ta je reprezentována především mistrovským Telemannovým Koncertem a moll pro flétnu, cembalo a continuo J. J. Quantze, která rozhodně patří k tomu lepšímu z Quantzova skladatelského odkazu. V uvedených skladbách dominuje flétnistka Lucie Pelíšková, která svou jistou technikou, krásným tónem a především pak vyzrálým interpretačním přístupem dokazuje, že patří mezi české špičky ve svém oboru. Ostatně ve všech výše uvedených vokálně instrumentálních skladbách je mezzosopranistce rovněž výraznou oporou. Nadějný výkon podala i houslistkaVeronika Jíchová (Quantz), standardně skvělý je též hobojista Rastislav Kozoň (v závěrečné Telemannově kantátě).
Disk je doplněn dvěma krátkými cembalovými skladbami. Telemannův Passepied (z bookletu bohužel blíže neplyne, o jakou skladbu se jedná) a Aria pastorella V. Rathgerbera mají v interpretaci Víta Bébara náležitý švih a vtip.
Soubor Musica Poetica Brno dokazuje, že patří k výrazným českým (respektive moravským!) ansámblům věnujícím se dobové interpretaci staré hudby. Doufám, že na své cestě za krásami barokní hudby budou úspěšně pokračovat.

PhDr. Jana Perutková, Časopis Harmonie 2/2006

 

Musica Poetica vzdala poctu Händelovi

 Mezi množstvím uměleckých hudebních souborů, které působí v městě Brně, si bezpochyby zaslouží naši pozornost Musica Poetica. Malý zájmový soubor, složený však z profesionálů, se věnuje interpretaci barokní hudby a to rozhodně není jednoduché. K autentickému provozování staré hudby „tak, jak ji slyšeli naši předkové” je třeba mít speciální nástroje, na které se už dnes nehraje (např. barokní příčnou flétnu, violu da gamba) a je nutné hrát ji poněkud jiným způsobem než klasiku, romantiku a následné styly (rovnější tón, přiměřeně emotivní zpěv, ozdoby). Také je třeba pochopit dobu a její smýšlení. Tomu všemu mladí hudebníci dostáli se ctí na svém koncertě 21. 5. 2009. Freskový sál Staré radnice s tlumeným osvětlením vyvolal odpovídající atmosféru dávných časů. Na programu byl skladatel Georg Friedrich Händel v mnoha podobách svého génia: operní árie, sonáty a kantáty; to vše doplněné recitací barokních básníků. Výrazným zjevem celého večera byla mezzosopranistka Jana Janků, která přednesla Händlovy árie zvučným, jasným hlasem, podpořeným výborně sehranými instrumentalisty. Znělý hlas v pastorální árii se zjemnil a ztišil v milostném vyznání další skladby – kantáty Languia di bocca lusingiera. Do recitativu a árie z kantáty La Lucrezia, znázorňující nářek a zlost antické hrdinky, dala pěvkyně obdivuhodný výraz a dynamiku. Vrcholem večera však byla poslední kantáta Mi palpita il cor, milostně vášnivá skladba, s dobře zvládnutými koloraturami, intonací i přiměřeným prožitkem. Také instrumentalisté zahráli Händlovu hudbu mistrným způsobem. Zaujala nás Lucie Pelíšková, která koncertovala na příčnou flétnu klidně a bezchybně bez ohledu na obtížnost některých pasáží. Také houslistka Eva Kalová a Kateřina Stávková s violou da gamba dotvářely citlivou hrou skvěle sladěný celek. Další výraznou osobností večera byl i Martin Jakubíček za klávesnicí cembala, který pouze „netvrdil muziku” generálním basem, ale virtuózně se rozehrál zvláště v přednesu Sarabandy a passacaglie ze VII. suity g moll. K lepšímu pochopení ducha barokní doby sloužily i ukázky z poezie anglických básníků, které přednesl živě a s citem sympatický mladý herec Igor Dostálek. Večer strávený se souborem Musica Poetica byl příjemný a působivý, naplněný radostí nad tím, že v našem městě se můžeme obohatit různorodými hudebními zážitky a že město Brno podobná sdružení podporuje.

PhDr. Eliška Štaudová, Brněnský Metropolitan, 10. 6. 2009

Barokní ženy v Brně – autor: Lukáš Pavlica

Patrně největším kladem díla je scénář, který je napsaný citlivě a především uvěřitelně. Autorce se podařilo uchopit životy a pohnutky skladatelek velmi organicky – ženy z ryze osobního pohledu hovoří o svých přáních, úspěších i neúspěších a pak zcela přirozeně zmíní nějakou pamětihodnost ze svého života, ať už se jedná o vydání vlastní sbírky, kompozici opery nebo alespoň jim projeveném uznání ze strany vyšší moci…

https://www.casopisharmonie.cz/kritiky »

Barokní ženy na scéně – autor: Petra Švandová

Hudebně dramatický experiment o hudbě, životě a strastech skladatelek doby baroka uvedl v premiéře 14. prosince v sále Místodržitelského paláce v Brně soubor Musica Poetica. Jeho zakladatelkou i iniciátorkou nového projektu je zpěvačka, harfenistka a muzikoložka Jana Janků, která se tvorbě skladatelek 17. a 18. století věnuje kontinuálně od své diplomové práce věnované Francesce Caccini. Společně s Musicou Poetickou, s níž působí na poli poučené interpretace již od roku 1998, natočila i CD Barokní ženy. Ve světě zapomínaných autorek pokračuje dnešním stejnojmenným dramatickým projektem. Soubor tak připravil umělecko-edukativní představení příjemného dramatického projevu a zajímavého scénáře bohatého na životopisná data tří významných žen z oblasti hudby………. Jana Janků vytvořila literárně výborné libreto. I přes krátký čas pro výstup jednotlivých postav se jí podařilo obratně vylíčit slibné začátky této slávy a úspěchů stejně jako niterné výpovědi o nejistotě a strachu o obživu. Z přibližně hodinového programu byla znát její velká znalost tématu, však také scénář vznikal na základě dobových pramenů, poezie a kompozic skladatelek.

www.mestohudby.cz/publicistika/kritika/barokni-zeny-na-scene

FESTIVAL SEVIQC BREŽICE 2022/5:

ŽENY BAROKA, NOVÉ HUDEBNÍ POTĚŠENÍ

Páteční vystoupení pětičlenné české hudební skupiny Musica Poetica ve Velkém rytířském sále břežického zámku vzbudilo takovou pozornost publika, že pořadatelé museli přistavit další židle. A již úvodní beseda, na níž se milovníci staré hudby setkali s mladými českými umělci Janou Janků (mezzosoprán), Martinem Flašarem (housle), Lucií Lukášovou (traverso), Kateřinou Stávkovou (viola da gamba) a Kamilou Dubskou (cembalo), naznačila, že nový Břežický večer staré hudby bude novým hudebním požitkem. Bylo to tak!

Ruku na srdce – tento svět se od samého počátku téměř ve všech oborech točí kolem mužů, a ve světě hudby je to snad ještě výraznější. Historie, vyprávěná a prezentovaná ve velmi odlišných příbězích, však jistě opomíjí důležitou roli žen. Dokonce i v oblasti hudby. Je tedy dobře, že je bezpečně uložena a uchována, v našem případě v notových materiálech roztroušených po celém světě, které jsou dnes velmi vděčným předmětem bádání jednotlivců. Sláva žen, které komponovaly v barokní éře, však nadále víceméně dlí v archivech a právě koncerty, jako je ten, který nabízí festival Seviqc Brežice, poskytují zvídavým umělcům příležitost poznat je a zařadit je po bok mužských géniů.
V pátek jsme při představení Musica poetica – Musica poetica byl termín, který se běžně používal pro umění skládat hudbu na německých školách a univerzitách v 16. a 17. století – zažili autentický zvukový a vizuální obraz raně barokní Itálie. Zásluhu na tom má téměř neznámá kreativita barokních skladatelek raného a středního věku v severní Itálii. “Barokní hudba,” čteme v informačním listu ke koncertu, “která vznikala za zdmi klášterů, nepřehlédla hlavní hudební vývoj doby. Ženy se v klášterech úspěšně prosazovaly jako hudebnice i skladatelky.”

A v pátek večer po tolika staletích v Břežicích hlasitě vystoupily tyto jeptišky, vlastně velké skladatelky: Chiara Margherita Cozzolani, Lucrezia Orsina Vizzana, Isabella Leonarda, Claudia Sessa, Francesca Caccini, Barbara Strozzi, Anna Bon a Francesca Maria Nascinbeni. Čeští umělci, kteří při svých vystoupeních před evropskými znalci staré hudby používají moderní kopie dobových nástrojů – cembalo, violu da gamba, barokní traverso a barokní housle -, se podle názoru odborníků zhostili svého úkolu na výbornou.

J. P., 21. 8. 2022

Festival Seviqc Brežice 2022/5: Ženske baroka, nov glasbeni užitek | Lokalno.si

MUSICAL PULSE 24.8.2022 – SEVIQC FESTIVAL BREŽICE

Katarina Radaljac

Musica Poetica z České republiky se na festivalu Seviqc Brežice představila se zajímavým programem věnovaným výhradně barokním skladatelkám
hudebnicím. Výběr skladeb vytvořil příležitost pro všechny účinkující, aby se se prezentovat jako sólisté. Tak v Sonátě Isabelly Leonardy z první části
první části koncertu jsme se setkali s houslistou Martinem Flašarem, který se ujal úvodního Adagia, bohatě zdobeného zdobené trylky, provedené s vážností a citem. Jeho odlehčenější hraní bylo jsme mohli sledovat v rychlejších částech Sonáty. Ve druhé části koncertu se po boku cembalistky Kamily Dubské jako sólistka představila flétnistka Lucie Lukášová. Jejich provedení Sonáty Anny Bon bylo plynulé a melodické, a během uvolněné hry interpretek byl zde také prostor pro volnější ozdoby. Sopranistka Jana Janků začala své vystoupení trochu zdrženlivě. Citlivěji  podala známou skladbu Che si puo fare Barbary Strozzi, zpívala větší skoky, slyšeli jsme postupná glissanda a krásně a dobře zazpívaná melismata.

2022-08-24_(RTVS_Glasbeni_utrip)_Radaljac.pdf (seviqc-brezice.si)

»