Georg Philipp Telemann
– Kantate am Feste der heiligen drei Könige;Kantate am ersten Pfingstfeiertage; Arie Weigre den schmeichelnden Wollust from the cantata Am Sonntage oculi; Concerto in A minor for flute, cembalo and continuo; Passepied,  Valentin Rathgeber – Aria pastorella, Johann Joachim Quantz – Sonata in E minor for flute, violin and continuo

Jana Janků – mezzo-soprano; Lucie Pelíšková – flauto traverso; Veronika Jíchová – violino; Kateřina Schwarzová – viola da gamba; Rastislav Kozoň – oboe; Martin Jakubíček, Eva Tornová, and Vít Bébar – cembalo. Produkce: M. Holman. Text: Č, A. Nahráno: 12. – 14. 9. 2003 v Aule Centra VUT v Brně. TT: 52:52. DDD, 1 CD Holman Publishing (info@holmanpublishing.com). HHH

Komorní barokní soubor Musica Poetica vznikl v roce 1998 jako seskupení mladých profesionálů, zabývajících se autentickou interpretací staré hudby. Své projekty umělci koncipují jako spojení barokní hudby a poezie. Jejich profilové CD vyšlo v roce 2004. Pilířem disku je tvorba G. Ph. Telemanna. Tento významný německý skladatel reprezentující stylový přechod baroka a klasicismu byl již ve své době proslulý tím, že se dovedl velmi dobře orientovat v tehdejších kompozičních stylech a využít je ve vlastní tvorbě.
CD je zarámováno dvěma kantátami (složenými vždy ze dvou árií spojených recitativem) z Telemannova velkolepého cyklu Harmonischer Gottesdienst, který autor v předmluvě označil jako vhodný nejen pro provozování v chrámu, ale i pro domácí muzicírování. Zatímco Kantate am Feste der heiligen drei Könige má veskrze radostný charakter, oplývá první árie Kantate am ersten Pfingstfeiertage zápornými afekty. Zpěvačka Jana Jankůprávě tyto negativní afekty, v nichž Telemann využívá mimo jiné zvukomalby (“syčte a žhněte jen, vy ohnivé jazyky, plémě hadí…”), dokázala znamenitě vystihnout a na celé nahrávce je patrná její snaha maximálně zohledňovat zpívaný text. Ten je ostatně otištěn v bookletu i s českým překladem. Janků disponuje velmi zajímavou barvou hlasu a bez větších problémů zvládá i náročné koloratury (drobná výtka směřuje snad jen k první, rytmicky i intonačně velmi náročné úvodní árii kantáty). Telemannova vokálně instrumentální tvorba je na CD zastoupena jeątě árií Weigre den schmeichelnden Wollust z kantáty Am Sonntage oculi.
Nahrávka ovšem obsahuje i ryze instrumentální hudbu. Ta je reprezentována především mistrovským Telemannovým Koncertem a moll pro flétnu, cembalo a continuo J. J. Quantze, která rozhodně patří k tomu lepšímu z Quantzova skladatelského odkazu. V uvedených skladbách dominuje flétnistka Lucie Pelíšková, která svou jistou technikou, krásným tónem a především pak vyzrálým interpretačním přístupem dokazuje, že patří mezi české špičky ve svém oboru. Ostatně ve všech výše uvedených vokálně instrumentálních skladbách je mezzosopranistce rovněž výraznou oporou. Nadějný výkon podala i houslistkaVeronika Jíchová (Quantz), standardně skvělý je též hobojista Rastislav Kozoň (v závěrečné Telemannově kantátě).
Disk je doplněn dvěma krátkými cembalovými skladbami. Telemannův Passepied (z bookletu bohužel blíže neplyne, o jakou skladbu se jedná) a Aria pastorella V. Rathgerbera mají v interpretaci Víta Bébara náležitý švih a vtip.
Soubor Musica Poetica Brno dokazuje, že patří k výrazným českým (respektive moravským!) ansámblům věnujícím se dobové interpretaci staré hudby. Doufám, že na své cestě za krásami barokní hudby budou úspěšně pokračovat.

PhDr. Jana Perutková, Časopis Harmonie 2/2006

 

Musica Poetica vzdala poctu Händelovi

 Mezi množstvím uměleckých hudebních souborů, které působí v městě Brně, si bezpochyby zaslouží naši pozornost Musica Poetica. Malý zájmový soubor, složený však z profesionálů, se věnuje interpretaci barokní hudby a to rozhodně není jednoduché. K autentickému provozování staré hudby „tak, jak ji slyšeli naši předkové” je třeba mít speciální nástroje, na které se už dnes nehraje (např. barokní příčnou flétnu, violu da gamba) a je nutné hrát ji poněkud jiným způsobem než klasiku, romantiku a následné styly (rovnější tón, přiměřeně emotivní zpěv, ozdoby). Také je třeba pochopit dobu a její smýšlení. Tomu všemu mladí hudebníci dostáli se ctí na svém koncertě 21. 5. 2009. Freskový sál Staré radnice s tlumeným osvětlením vyvolal odpovídající atmosféru dávných časů. Na programu byl skladatel Georg Friedrich Händel v mnoha podobách svého génia: operní árie, sonáty a kantáty; to vše doplněné recitací barokních básníků. Výrazným zjevem celého večera byla mezzosopranistka Jana Janků, která přednesla Händlovy árie zvučným, jasným hlasem, podpořeným výborně sehranými instrumentalisty. Znělý hlas v pastorální árii se zjemnil a ztišil v milostném vyznání další skladby – kantáty Languia di bocca lusingiera. Do recitativu a árie z kantáty La Lucrezia, znázorňující nářek a zlost antické hrdinky, dala pěvkyně obdivuhodný výraz a dynamiku. Vrcholem večera však byla poslední kantáta Mi palpita il cor, milostně vášnivá skladba, s dobře zvládnutými koloraturami, intonací i přiměřeným prožitkem. Také instrumentalisté zahráli Händlovu hudbu mistrným způsobem. Zaujala nás Lucie Pelíšková, která koncertovala na příčnou flétnu klidně a bezchybně bez ohledu na obtížnost některých pasáží. Také houslistka Eva Kalová a Kateřina Stávková s violou da gamba dotvářely citlivou hrou skvěle sladěný celek. Další výraznou osobností večera byl i Martin Jakubíček za klávesnicí cembala, který pouze „netvrdil muziku” generálním basem, ale virtuózně se rozehrál zvláště v přednesu Sarabandy a passacaglie ze VII. suity g moll. K lepšímu pochopení ducha barokní doby sloužily i ukázky z poezie anglických básníků, které přednesl živě a s citem sympatický mladý herec Igor Dostálek. Večer strávený se souborem Musica Poetica byl příjemný a působivý, naplněný radostí nad tím, že v našem městě se můžeme obohatit různorodými hudebními zážitky a že město Brno podobná sdružení podporuje.

PhDr. Eliška Štaudová, Brněnský Metropolitan, 10. 6. 2009

Barokní ženy v Brně – autor: Lukáš Pavlica

Patrně největším kladem díla je scénář, který je napsaný citlivě a především uvěřitelně. Autorce se podařilo uchopit životy a pohnutky skladatelek velmi organicky – ženy z ryze osobního pohledu hovoří o svých přáních, úspěších i neúspěších a pak zcela přirozeně zmíní nějakou pamětihodnost ze svého života, ať už se jedná o vydání vlastní sbírky, kompozici opery nebo alespoň jim projeveném uznání ze strany vyšší moci…

https://www.casopisharmonie.cz/kritiky »

Barokní ženy na scéně – autor: Petra Švandová

Hudebně dramatický experiment o hudbě, životě a strastech skladatelek doby baroka uvedl v premiéře 14. prosince v sále Místodržitelského paláce v Brně soubor Musica Poetica. Jeho zakladatelkou i iniciátorkou nového projektu je zpěvačka, harfenistka a muzikoložka Jana Janků, která se tvorbě skladatelek 17. a 18. století věnuje kontinuálně od své diplomové práce věnované Francesce Caccini. Společně s Musicou Poetickou, s níž působí na poli poučené interpretace již od roku 1998, natočila i CD Barokní ženy. Ve světě zapomínaných autorek pokračuje dnešním stejnojmenným dramatickým projektem. Soubor tak připravil umělecko-edukativní představení příjemného dramatického projevu a zajímavého scénáře bohatého na životopisná data tří významných žen z oblasti hudby………. Jana Janků vytvořila literárně výborné libreto. I přes krátký čas pro výstup jednotlivých postav se jí podařilo obratně vylíčit slibné začátky této slávy a úspěchů stejně jako niterné výpovědi o nejistotě a strachu o obživu. Z přibližně hodinového programu byla znát její velká znalost tématu, však také scénář vznikal na základě dobových pramenů, poezie a kompozic skladatelek.

www.mestohudby.cz/publicistika/kritika/barokni-zeny-na-scene »